Dráha do Tišnova se v roce 1885 stala pátou tratí, která z Brna vycházela. Původně se měla stavět už na přelomu 30. a 40. let 19. století, nakonec se ovšem čekalo až na vydání lokálkového zákona. Koncesi tehdy získala po velkých bojích společnost StEG.
V roce 1884 se začalo stavět, první pravidelné vlaky na trať vyjely 2. července 1885. Celá dráha měla 28 kilometrů. Jejímu prvnímu úseku z brněnského horního (dnes hlavního) nádraží do Králova Pole jsme už jeden díl Zaniklých tratí věnovali, dnes jsme zaměřili na její pokračování, na necelých sedm kilometrů za stanicí Královo Pole.
Celé původní Tišnovce se cestující dost posmívali. Trať byla totiž jen lokálkou, klikatila se mezi poli a rybníky, navíc se značným stoupáním. Trasu Brno–Tišnov vlaky ujely zhruba za hodinu a půl.
Původní stanice Řečkovice v období druhé světové války GPS: 49.2534422N, 16.5904269E
Po mnichovském diktátu v roce 1938 se najednou dráha Německý Brod – Tišnov – Brno stala hlavní tratí, kterou bylo nutné rychle modernizovat. Není proto divu, že se okamžitě začalo pracovat na zdvoukolejnění a narovnání úseku z Králova Pole do Tišnova. Jenže práce byly v roce 1942 zastaveny a znovu stavět se začalo až několik let po válce.
První vlaky po zdvoukolejněném úseku do Tišnova projely v prosinci 1953. Tím se také završil osud staré Tišnovky. Koleje v údolí říčky Ponávky byly vytrhány a původní nádraží opuštěna. Vyjma staniční budovy v Králově Poli se ale dodnes dochovaly všechny.
Pátrání v údolí Ponávky
Naše pátrání jsme začali na stejném místě, kde jsme minule v Brně skončili, v nové stanici Brno – Královo Pole. Tudy stará Tišnovka vedla, zhruba v místě dnešního prvního nástupiště, jen o nějakých pět metrů níže, dnešní nádraží totiž stojí na poměrně velkém náspu.
V reportáži vám ukážeme původní budovu stanice Řečkovice. U ní se i po více než 70 letech od ukončení provozu dochovala krásná dřevěná čekárna. Řečkovické nádraží dnes slouží jako rodinný dům.
Zamíříme také na křížení nové trati s Jandáskovou (dříve Fügnerovou ulicí). Stará Tišnovka ji křížila úrovňově, nová po mohutném mostě. Natočili jsme i místo, kde se stará trať ještě v roce 1953 napojovala na novou. Nedaleko od něj jsme našli tajemný kámen. Že by kilometrovník?
Místo napojení nové Tišnovky na starou trať za stanicí Brno-Řečkovice. Po dostavbě nové trati bylo napojení zrušeno a původní trať snesena. Vyfoceno 21. prosince 1953. GPS: 49.2581131N, 16.5875086E
Další úsek za Mokrou Horou byl na nálezy asi nejbohatší. Přestože tam stará a nová trať vedou od sebe jenom pár metrů, dochovalo se tam toho docela dost. Propustky, zbytky mostů, štěrkové lože nebo třeba budova zastávky Jehnice. Je ovšem pravda, že ta je po dostavbě z přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století k nepoznání.
Mostky a propustky si ukážeme také dál, v údolí Drážního potoka. Několik z nich po zrušení trati funguje jako stavidlo nebo odtok z tamních rybníků. Podíváme se také na zastávku Česká, na které je krásně vidět odlišné osy staré i nové Tišnovky.