HÁJEK - HAJÁNKY
HLEDAT
PRVNÍ ZMÍNKA
Použité materiály:

*1
CHYTIL  J., CHLUMECKÝ, Petr Jiří. DEMUTH K., WOLFSKRON A. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. 3, Auf Kosten vieler Mitglieder des begüterten Erbadels dieses Landes. Brünn: Nitsch & Grosse, 1856 Kniha III (odkaz níže)

*2 CHYTIL  J., CHLUMECKÝ, Petr Jiří. DEMUTH K., WOLFSKRON A. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. 3, Auf Kosten vieler Mitglieder des begüterten Erbadels dieses Landes. Brünn: Nitsch & Grosse, 1856 Kniha IV, str. 92 (odkaz níže)

*3 CHYTIL  J., CHLUMECKÝ, Petr Jiří. DEMUTH K., WOLFSKRON A. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. 3, Auf Kosten vieler Mitglieder des begüterten Erbadels dieses Landes. Brünn: Nitsch & Grosse, 1856, kniha VI, str. 138 (odkaz níže)

*4 CHYTIL  J., CHLUMECKÝ, Petr Jiří. DEMUTH K., WOLFSKRON A. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. 3, Auf Kosten vieler Mitglieder des begüterten Erbadels dieses Landes. Brünn: Nitsch & Grosse, 1856; Věž - původně samostatná ves i zboží, nyní organická součást Tišnova. Z bývalé tvrze je restaurace Humpolka. (odkaz níže)

*5 Hosák Ladislav. Dr.: Historický místopis země Moravskoslezské , Praha : Academia, 2004, vyd. 2, str. 338 s odkazem na Kameníček František: Zemské sněmy a sjezdy moravské: jejich složení, obor působnosti a význam od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského líčí dle archivních pramenů František Kameníček. Díl 3., Biskupství olomoucké. Stavové a lid. Bezpečnost a pořádek v zemi. Význam jazyka českého. Poměry náboženské. Stručný nárys moravského Zřízení zemského a) za léta 1526-1628 b) dle Obnoveného zřízení zemského roku 1628. Přílohy. V Brně Zemský výbor markrabství Moravského, 1905.

*6 Hosák Ladislav. Dr.: Historický místopis země Moravskoslezské , Praha : Academia, 2004, vyd. 2, str. 338, Kuča, Karel, 1961-: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U, 1. vyd.. Libri Praha  2008, str. 561

*7  Kuča, Karel, 1961-: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U, 1. vyd.. Libri Praha  2008, LB II, 215? Michko z Jamného; ERBEN, Reg 1, p. 470, 2, p. 82

*8 Historicko-správní vývoj okresu Brno-venkov, Okresní archiv Brno-venkov. (odkaz níže)

*9 Hosák Ladislav. Dr.: Historický místopis země Moravskoslezské , Praha : Academia, 2004, vyd. 2, str. 338
*10 Hosák Ladislav. Dr.: Historický místopis země Moravskoslezské , Praha : Academia, 2004, vyd. 2, str. 338
*11 Kuča, Karel, 1961-: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U, 1. vyd.. Libri Praha  2008, str. 554

Hájek, osada města Tišnov

Jindřich Rácek

     Součástí města Tišnova, ležícího na
úpatí Českomoravské vrchoviny a známého
hlavně klášterem Porta coeli v Předklášteří a
vrchem Květnice, je řada malých obcí v
okolí. Mezi ně se z vlastního rozhodnutí v
roce 1990 zařadily i obce Hájek a Hajánky,
které spolu se dvorem Stanovisko vytvořily
spojenou osadu Hájek-Hajánky.

     Dolní (severní) konec osady obklopuje
krátce silnici, vedoucí zde úzkým údolím z
Tišnova přes Železné směrem na Unín a
odtud na Lysice i Černou Horu, přičemž se
proplétá s osídlenou částí severní sousední
obce Jamné (např. autobusová zastávka
Hájek u hostince U Vlachů je již na katastru
Jamného). Za domy této severní, údolní části
Hájku protéká od severu potok Lomnička,
který se zde obrací k západu k Železnému.
Jižní část Hájku je vystavěna nad strmým
zalesněným úbočím kopce Stanovisko a je
spojena s jižní částí i s okolním světem lokální slepou silnicí, vedoucí sousední osadou Hajánky. Ještě výše jižněji nad ním se nacházejí Stanoviska vzniklá na místě původního dvora.

     První známá doložená zmínka o našem Hájku pochází z r. 1358 ve tvaru Hagyek.v Zemských deskách brněnských, kdy Mikuláš z Heroltic vyplatil do dědičné držby Boršovi z Tišnovic (původní název tehdy vsi, nyní města Tišnova) ves Hájek s veškerým příslušenstvím
*1. Roku 1364 šli na spolek Mikeš z Heroltic se svým bratrem Heroldem na ves Heroltice a na ves, řečenou Hájek s veškerým movitým i nemovitým majetkem *2. Roku 1379 prodal Mikeš z Heroltic Heroltovi z Heroltic ves Hájek (Hayek) dědičným právem se všemi a s jednotlivými příslušenstvími, plným právem a držením  panství, jak je sám držel, aniž by sobě žádného práva zajišťoval *3. Jindřich z Heraltic pak dal zapsat ve tvaru Hayek v Zemských deskách brněnských roku 1406 Měchovi z Věže *4.

     Do roku 1632 se klade vznik opisu urbáře tišnovského kláštera. Dle zápisu originál měl být vyhotoven v roce 1539. V tomto urbáři je již Hájek uveden mezi majetky kláštera a od té doby byl součástí panství Tišnov do jeho zrušení. Dobu a okolnosti přechodu do klášterního majetku zatím neznáme. Není však uveden mezi obcemi, kterým klášter za abatyše Elišky z Poysdorfu (1572-1592) byla propuštěna odúmrť
*5.

     19. března 1782 byl v rámci josefínských reforem tišnovský klášter zrušen a jeho majetek převeden na náboženský fond, který jej nejprve roku 1799 pronajal Vilémovi svobodnému pánu z Mundy (psáno též Mundi) z podnikavého novoštítného, původně ivančického rodu, který panství roku 1800 odkoupil. Od roku 1807 byl majitelem Jan svobodný pán z Mundi, roku 1821 zakoupil panství svobodný pán z Wittinghofu, ještě téhož roku je kupuje dále Frydrych svobodný pán von Schell
*6, po jeho smrti 5. srpna 1849 zdědila Ludvíka svobodná paní z Wittinghoffu-Schellu, rozená svobodná paní von Loe.          

    Za její správy panství byly v důsledku změn po revolučních letech 1848-1849 převedeny soudní a značná část správních funkcí a práv na státní orgány jejich přenesením na soudní okres Tišnov a jeho instituce, zřízeném roku 1850
*7. Nositelem a vykonávatelem státní správy, nahrazujícím správu vrchnostenskou, se od 1. ledna 1850 stává okresní hejtmanství *8. Po její smrti 14. května 1839 zdědily panství její dcery Alexandra hraběnka Coudenhove, Žofie hraběnka Zichy-Vazonyekee, Kunigunda říšská hraběnka svobodná paní z Dalbergu a Helena svobodná paní z Wittinghofu-Schelu *9.
   
    Rokem 1861 končí světská správa panství, klášter je obnoven, osazen řádovými sestrami opět cisterciáckého řádu z dolnolužického kláštera Marienstern a klášter kupuje panství zpět za 480 tisíc zlatých. V jeho držení zůstává nerušeně do pozemkové reformy, prováděné v letech 1922-1927, kdy majetek kláštera kromě zbytkového statku je rozparcelován zájemcům převážně z panství, výrobní provozy jsou pronajaty nebo prodány
*10.

    Pozemkovou reformou končí poslední právní vztahy k bývalé vrchnosti, další vztahy ke klášteru jsou již vztahy dvou samostatných subjektů, ať již obce nebo jejich obyvatel. Hájek byl pak samostatnou obcí tišnovského okresu, po přestavbě územní správy v roce1960 obcí okresu Brno-venkov Jihomoravského kraje až do roku 1980, kdy byl i se svou osadou Hajánky integrován do města Tišnova, jehož osadou doposud je
*11.

   Jméno obce i přes různou formu zápisu (též např. Hagek, Hajek) vždy se jedná o dodnes platné jméno Hájek, které nebylo nikdy změněno, poněmčeno nebo nahrazeno jiným. Dnešní význam názvu Hájek je jasný, jedná se o zdrobnělinu od slova Háj a znamená malý les, obklopený jinými druhy pozemků. Vyskytuje se dosti často nejen jako název sídel, ale i polních a lesních tratí i některých kopců. Dokládá, že ves byla založena u malého háje, nejspíše pod nebo vedle něj. S přihlédnutím k názorům o zbytcích pohanských tradic v době založení lze uvažovat i o názvu dle kultovního hájku, zda však tomu bylo i v tomto případě nebo zda se již jednalo o pouhý obecný název, nemáme jak rozhodnout.
Odkazy:

Desky zemské:
Historicko-správní vývoj okresu Brno-venkov :
Státní okresní archiv
Brno-venkov
Mapa Moravy 1:288 000 z roku 1881