ROK 2016
OSADA HÁJEK-HAJÁNKY MÁ SVŮJ ZNAK A VLAJKU

Ladislav Kotouček, předseda osadního výboru Hájek-Hajánky
Václav Seyfert, redaktor TN

V osadě Hájek-Hajánky, která je součástí našeho města, vedou pečlivě svoji vlastní, dlouhá léta doplňovanou kroniku. Z jednoho z dávných historických zápisů, které jsou v ní obsaženy, vyplývá, že kdysi samostatná obec Hájek měla dokonce i svoji pečeť. Její vyobrazení se sice nepodařilo vypátrat, ze slovního popisu však bylo zřejmé, jaké symboly obsahovala. A když se v řadách současného osadního výboru zrodila myšlenka, že by osada mohla mít i nyní svůj znak a vlajku, bylo zřejmé, že symboly z této pečeti budou při jejich návrhu použity, aby byly zachovány pro další generace.

Zatímco obcím uděluje znak a vlajku předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, osady jej o tuto výsadu žádat nemohou. Jak Hájeckým sdělil člen parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii, ředitel Zemského archivu  v Opavě PhDr. Karel Müller, je schvalování symbolů místních částí v kompetenci městského zastupitelstva. Proto se osadní výbor obrátil koncem dubna loňského roku na Zastupitelstvo města Tišnova s žádostí, aby Hájku-Hajánkám schválilo předložené návrhy osadních symbolů.

Vypracoval je - dokonce ve čtyřech variantách - heraldik Mgr. Ivo Durec z Rajhradu ve spolupráci s grafikem Mgr. Petrem Fuchsem. Jak je už z úvodního odstavce zřejmé, využili při tom znalostí historické pečeti Hájku a současně vyjádřili i aktuální příslušnost osady k Tišnovu. Znak tedy tvoří v levé dolní části zlatá hvězda (atribut Panny Marie, které je zasvěcena tamní kaplička) a heraldicky vpravo pak šikmo zobrazená stříbrná radlice, která vyjadřuje dřívější převážně zemědělskou obživu obyvatelstva - obojí je umístěno v zeleném poli, což symbolizuje barvu hájů a hájků. Nad tím je využita část znaku města Tišnova, tedy v modrém poli vyobrazená horní polovina zlatého dvouocasého nekorunovaného lva, který jako by zbývající atributy znaku chránil a držel nad nimi správu - graficky, heraldicky i fakticky. Velmi podobně je koncipována i osadní vlajka, pouze místo zlata a stříbra jsou na ní lev a hvězda žluté, zatímco radlice je bílá. Vlajka má poměr šířky ku délce 2:3.

Veškeré administrativní náležitosti proběhly k všeobecné spokojenosti bez jakýchkoliv problémů, takže znak i vlajka byly nejen schváleny, ale dnes jsou již i fakticky zhotoveny a používají se v praxi. Znak je součástí oficiálního hlavičkového papíru osady, vlajka - pokud tomu právě nebrání nevhodné počasí - je vztyčena na budově kulturního domu v Hajánkách.

Je velmi sympatické, že spojené osady Hájek-Hajánky neřeší jen momentální praktické problémy svých obyvatel, ale že se tímto způsobem dokázaly také přihlásit k historii místa, které dnes obývají.

HÁJEK - HAJÁNKY
HÁJEK - HAJÁNKY
HLEDAT
PRVNÍ ZMÍNKA
Hájánky, osada města Tišnov
Jindřich Rácek
     Prvním zdrojem informací na něž se každý
zájemce o obecní a regionální historii obrací,
je rozsáhlý zevrubný Historický místopis Země
Moravskoslezské Dr. Ladislava Hosáka.
Ač jsou údaje k jednotlivým obcím dovedeny
až k dopadům první pozemkové reformy
počátkem 20. let 20. století, o osadě
Hajánky v tomto díle není zmínky. *1

     Založení nové vsi, nesoucí nyní jméno
Hajánky, bylo připravováno od r. 1820, kdy byly
připravovány parcely rozparcelováním
vrchnostenských pozemků tišnovského panství
v katastru obce Hájek pro její nastávající
jednotlivé osadníky dle provizorního katastru *2,
tj. od roku následujícího zakoupení tišnovského
velkostatku svobodným pánem Fridrichem
von Scheel. V soupisu parcel z tohoto roku
jsou již jmenovitě uvedeni nastávající majitelé.

     Zůstává otázkou, nakolik již v této době
zakládání nového osídlení pokročilo, zda se
jednalo o pouhou přípravu založení nebo zda
již docházelo k vytyčování a přípravě pozemků k osídlení (či dokonce k osídlování), které bylo teprve dodatečně správně (zř. nutný souhlas úřadů státní správy k založení nového osídlení) právně, teprve po legalizaci nové osady podložené platnými smlouvami svrchnosti s osadníky.

     Neobvykle pestrými proměnami prošel název obce. První, výše zmíněný doklad z r. 1855 mluví o osídlení (Ansiedlung - osada) Hájek obce Hájek.  K tomu přidává jako německý ekvivalent název Friedrichau ( česky Bedřichov pravděpodobně dle jména Friedricha von Scheel ) *3.

     Parcely pro jednotlivé domy byly situovány podle vrstevnice ve svahu kopce, nyní zvaného Stanovisko, kde se nacházejí i nyní. Polnosti k jednotlivým usedlostem byly přidělovány dole v údolí u přilehlé stráně silnice (ty byly odděleny od domků vrchnostenskými pastvinami ve svahu).

     Celkem bylo vytýčeno 38 gruntů k osazení. Prvními osadníky dle parcelního protokolu byli: Franz Schuss, Franz Dostal, Johann Bednař, Josef Ostřížek, Johann Hnát, Franz Janda (uveden u parcel č. 6 a 7, snad dva jmenovci), Josef Cwrkal, Franz Kulischek, Fabian Kowařzík, Wenzl Steskal, Johann Stěpanek, Ciril Bumbalek, Joz Jaroch, Joh. Wanín, Johann Jeřabek, Franz Šimeček, Franz Kutía, Franz Unzeitig, Karl Komarek, Weronika Staněk, Thomas Kapoun, Josef Schulak, Thomas Waschík, Johann Tiassal, Johann Morawetz, Josef Zehnal, Jakob Zelinka, Matheus Hadra, Josef Mátal, Jakob Schmardin, Karl Matal, Franz Janek, Josef Koretz, Josef Kotlan, Marie Scheplan, Wenzel Dostal, Josef Filla. Grunt č. 39 získala obec.  Jména osadníků, převážně česká, uvádíme v originálním zápisu, z části poněmčená a podle pravopisu před jazykovou reformou. 6. Listopadu 1855 pak byly uzavřeny s jednotlivými osadníky smlouvy, dochované úřední (vrchnostenské) opisy smluv jsou v češtině, a to i smlouvy osadníků se jménem německým. Součástí smluv pak kromě splátek a úroků, řídících se rozsahem zakoupeného gruntu, byla i roční náhrada 41 zlatých 16 krejcarů za 26 dní pěší roboty podle vyvazovacích smluv z 18. května 1850. Uzavřením těchto bylo právně dovršeno osídlení nové osady.
*1 HOSÁK Ladislav: Historický místopis Země Moravskoslezské; nyní běžně dostupný v pohodlnějším jednosvazkovém vydání původního nákladu Společnosti přátel starožitností čsl. v Praze 1938, reprint Academia 2004

*2 Moravský zemský archiv, fond E 10 - Cisterciačky Tišnov, kart. 47, 1. podsložka, Zustückungs=Urkunde Uiber der zur Ansiedlung Hajanek bei der  Gemeinde Hajek …, vystaveno r. 1855

*3 Moravský zemský archiv, fond E 10 - Cisterciačky Tišnov, kart. 47, 1. podsložka, Zustückungs=Urkunde Uiber der zur Ansiedlung Hajanek bei der  Gemeinde Hajek …, vystaveno r. 1855
Turistická mapa 1:75 000 z roku 1915